Na úplném začátku bylo několik novinových článků, které informovaly o skutečnosti, že státní podnik Diamo plánuje zastavit aktivity v oblasti jezera Milada a chce převést pozemky na katastry jednotlivých obcí a zachycení obav, že obce nezvládnou finančně nákladnou péči o tak rozlehlé území (péče o jezero, sekání lučních porostů, péče o lesní výsadby z vlastních rozpočtů.
Naše představa řešení byla ihned jasná, vytvořit kolem jezera něco naprosto unikátního a nechat o lokalitu pečovat velké kopytníky. Vytvořit pro Miladu transformační projekt, který využije a zachová přírodní a krajinářské hodnoty území, vrátí do území život a poskytne mu náplň, rozšíří možnosti vyžití pro místní obyvatele i přespolní návštěvníky, přinese reálné ekonomické příležitosti k Miladě, i do širšího regionu, a v neposlední řadě dá území novou identitu, čímž udělá symbolickou tečku za jeho průmyslovou minulostí.
Divoká Milada se v řadě ohledů výrazně odlišuje od ostatních transformačních projektů realizovaných v posttěžebních krajinách Evropy. Ty zahrnují různé typy zástavby, vodní atrakce, solární elektrárny, skládky odpadu, konvenční zemědělství, hipodromy, či závodní a zkušební okruhy. Všechny uvedené typy využití již v tuzemských hnědouhelných lokalitách vznikly, jejich náplň je zpravidla úzce omezena na jeden konkrétní účel, většinou postrádají edukační složku, opakují již existující realizace, často mají významný dopad na životní prostředí, nevratně mění krajinu jako celek, mnohdy omezují průchodnost krajiny pro volně žijící živočichy i člověka, a jejich případné návštěvnické využití je zpravidla pouze sezonní, a navíc výrazně omezené počasím. Projekt Divoká Milada se od všech uvedených možností výrazně odlišuje originalitou, unikátní a různorodou edukačně-zážitkovou náplní, šetrností k životnímu prostředí a estetice krajiny, a v neposlední řadě celoroční návštěvnickou atraktivitou v kombinaci s bezvadnou dostupností. Divoká Milada bude jediným místem v Evropě, kde bude možné spatřit a zažít prakticky kompletní velkou faunu střední Evropy, navíc na ornitologicky zajímavé lokalitě, a v kombinaci s různorodým volnočasovým vyžitím, včetně koupání, dětských hřišť, odpočívadel, sportu, a možností objevovat krásná, byť zatím pozapomenutá místa v jednom z nejpestřejších a nejkrásnějších regionů Česka. Bude zachován přírodní charakter i prostupnost krajiny, přístup veřejnosti, šetrný rozvoj a udržitelný provoz budou garantovány do daleké budoucnosti.
Divoká Milada vychází z, resp. nevylučuje se s Vizí Milada (Mandaworks2022), která vznikla v uplynulých letech za spolupráce státního podniku DIAMO, obcí a kraje, jen ji v konkrétních případech upravuje. Lze shrnout, že Divoká Milada nabízí vše, co Vize Milada, dává jí však náplň, která kromě rozšíření nabídky návštěvnického vyžití zahrnuje řadu přidaných hodnot. Těmi jsou důraz na edukační činnost a navazující výzkum, ochrana přírody, záchranné chovy velkých zvířat, a dlouhodobá péče o krajinu Milady včetně vlastního jezera, kontroly kvality vody a jeho rybí osádky. Nic z toho jiné návrhy na využití lokality na rozdíl od Divoké Milady nezahrnují.
Celoroční návštěvnická atraktivita Divoké Milady je další výraznou odlišností od již realizovaných, návštěvnicky zaměřených transformačních projektů, jejichž náplň je vesměs sezónní a zároveň závislá na aktuálním počasí. Koupací atrakce, hipodromy, závodní automobilové okruhy, cykloturistika, ty všechny jsou návštěvnicky omezeny na teplou část roku a jejich výkon je přímo závislý na počasí. Totéž platí i pro navazující služby v regionu. Pro Divokou Miladu platí přesný opak. Díky širokému spektru služeb poskytne návštěvnicky atraktivní vyžití celoročně a v každém počasí. Právě tato zdánlivá drobnost zásadně rozšiřuje možnosti návštěvnického vyžití, poskytovaných služeb, i navazujících komerčních aktivit nejen přímo na místě, ale také v širším regionu. Divoká Milada poskytne unikátní a zároveň celoroční nabídku různorodého vyžití pro širokou veřejnost všech věkových kategorií, s dostupností zajištěnou dálnicí Praha-Drážďany-Berlín. Právě unikátní souběh uvedených předpokladů a celoroční náplň Divoké Milady jsou zárukami environmentálně a socioekonomicky pozitivní, ekonomicky zajímavé a udržitelné transformace krajiny Milady.
© divokamilada.cz • Všechna práva vyhrazena.
veterinární parazitolog a specialista na přenosy infekčních onemocnění. V současné době profesor na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzitě a na Katedře veterinárních disciplín Fakulty agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. V rámci projektu Divoká Milada má na starosti otázky managementu infekcí chovaných zvířat a minimalizaci rizik přenosu patogenů mezi zvířaty a člověkem, ať už přímo nebo např. prostřednictvím klíšťat.
„Představme si ideální svět, kde lidé a zvířata žijí spolu nerušeně bok po boku, svět, kde děti mohou žasnout nad přirozeností hříbat divokých koní a vůní kytek, nad zpěvem skřivanů a nad barvami lučních motýlů. Taková bude Divoká Milada…“
ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, zkoumá vnitro- a mezidruhové potravní vztahy a strukturu a dynamiku společenstev ryb, Specialista na vývoj a obnovu rybích společenstev ve vznikajících jezerech po těžbě hnědého uhlí a vliv vnitřních a vnějších faktorů na jejich formování.
ornitolog, Oblastní muzeum ÚnL. Vystudoval systematickou biologii a ekologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jako zoolog pracoval v Agentuře ochrany přírody a krajiny, dnes je vedoucím přírodovědného oddělení ústeckého muzea. Pracuje také v organizaci ALKA Wildlife o.p.s., hlavním předmětem jeho zájmu jsou ptáci a jejich ochrana, učarovaly mu ale i hnědouhelné velkolomy, ve kterých se snaží o ochranu cenných ploch.
geolog, Oblastní muzeum UnL. Geologii studovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté deset let vedla Oddělení geologie na Správě NP České Švýcarsko a působila též v Geologickém ústavu AV ČR v Praze. V současnosti je geoložkou a kurátorkou geologických sbírek Muzea města Ústí nad Labem. Specializuje se především na regionální geologii a inženýrskou geologii stejně jako na geologii životního prostředí.
ředitel Oblastní muzeum UnL, specialista na komplexní historii ústeckého okolí
Vedoucí zoologického oddělení Zoo Ústí nad Labem s mnohaletými odbornými i praktickými zkušenostmi v oblasti chovu a ochrany exotických druhů zvířat, členka odborných druhových komisí EAZA. Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu a celý život, který prožila v Ústí nad Labem a okolí zasvětila právě zoo a problematice s tím spojené.
„Už od dětství jsem věděla, že chci zůstat žít v Českém středohoří. I po mnoha zahraničních cestách za zvířaty a získáváním praktických zkušeností cítím, že přírodě nejvíc mohu pomoci právě doma, v Ústí.“
Zoo Ústí nad Labem a Biologické centrum AV ČR, absolvent PřF Univerzity Palackého v Olomouci a doktorského studia na Veterinární univerzitě Brno. Věnuje se aplikované ochraně přírody metodami přirozené pastvy velkých kopytníků (= trofický rewilding) a parazitologii volně žijících zvířat.
„Za řadu let parazitologického výzkumu v různých koutech světa, zejména Africe a Asii, jsem měl možnost vidět a srovnávat různé modely soužití lidí a velkých zvířat v krajinách divokých a liduprázdných, i krajinách kulturních a hustě osídlených. Uvědomil jsem si, že když se sejde vůle, kreativita a odborné kapacity, je sdílení krajiny lidmi s divokou megafaunou nejen možné prakticky kdekoliv, ale také oboustranně prospěšné, biologicky smysluplné, a navíc ekonomicky zajímavé. Věřím, že podobně jako jinde ve světě, i u nás může být ochrana přírody a péče o krajinu nikoliv nákladným a neefektivním „zahradničením“, nýbrž racionálním, ekonomicky výhodným a sebevědomým oborem. Od roku 2010 je ozdravení naší krajiny pomocí divoké megafauny a prošlapávání cesty k racionálnímu ekonomickému zhodnocení tohoto velkého návratu mou profesní i životní náplní.“
Biolog, odborný asistent Fakulty životního prostředí UJEP. Botaniku studovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v dnes působí na Katedře životního prostředí UJEP. Zabývá se vegetační ekologií a vlivem velkých býložravců na společenstva rostlin.
Ředitelka Zoo Ústí nad Labem, členka výkonného výboru Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a rady Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií.
Vystudovala Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně a Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Již během studia svoji odbornou kariéru propojila s výzkumem ohrožených lidoopů a jejich onemocnění. Svůj profesní život v podstatě rozdělila mezi terénní výzkum a praktickou ochranu lidoopů v nepřístupných oblastech střední Afriky a práci zoologa v českých zoologických zahradách. Nyní se věnuje modernizaci Zoo Ústí nad Labem, zlepšení péče o zvířata a posílení role v ochraně přírody a vzdělávání veřejnosti.
„Mým hnacím motorem je rodina a moje dvě děti, které si zaslouží žít v krásné a funkční krajině a místě, které je inspirativní a je skvělým domovem pro všechny, zvířata i lidi, v krajině, která je jedinečná a unikátní“.
