Divoká Milada není zoologickou zahradou, ale projektem, kdy se velcí kopytníci starají o krajinu a díky své činnosti do ní vrací život. Dělají to navíc přirozeně, kvalitně, udržitelně a téměř zadarmo. Velcí kopytníci tak každoročně ušetří značné sumy za péči o krajinu, které budou k dispozici pro péči o nepasené části Divoké Milady, rozvoj lokality či platy personálu. O přesun zvířat ze Zoo nejde už z toho důvodu, že ústecká zoo nechová cílové druhy, jež by měly žít na Divoké Miladě - výjimkou jsou čtyři koně Převalského a několik velbloudů dvouhrbých.

Ano, prostupnost krajiny bude zachována pro veškerou volně žijící zvěř. Ohrazení největší pastevní plochy, Českého pravěku, zajistí elektrický ohradník, který je volně průchodný pro všechny druhy volně žijící žijících živočichů všech velikostí. Stávající biokoridory jsou v lokalitě vymezeny spíše formálně než na základě skutečného pohybu zvěře. Počítá se proto s revizí biokoridorů na základě terénního monitoringu pohybu zvěře a podpoření jejich funkce.

Primárně druhy kopytníků, kteří jsou velmi dobře odzkoušeni v pastevních rezervacích jako zvířata, která spásáním a okusováním diverzifikují druhovou pestrost bylin v krajině. Hlavní pastevní plocha Český pravěk bude osídlena zubrem evropským, praturem (plemeno Tauros) a posledním žijícím zástupcem divokých koní, koněm Převalského. Spolu s nimi bude lokalitu nadále obývat i stávající volně žijící fauna jako srny, zajíci apod. Bude-li možné vybudovat v jižní části Divoké Milady kryté zázemí pro teplomilnější zvířata, počítá se s plochou Obři Asie, kde by hlavními druhy byl slon indický, nosorožec indický a gaur, největší žijící tur světa. Severně od jezera v rámci Malebného Česka připravujeme malé zoologické překvapení Asijské pláně, kde by mohl žít velbloud dvouhrbý, jak, gazela džejran a osel asijský.

Na Miladě nebudou žádné druhy zvířat, která vyhledávají koupání nebo kterým bude umožněno koupání. Zvířata Českého pravěku, která budou mít k jezeru přístup vyhledávají vodu k pití a pastvě v okrajích rákosin, nikoliv ke koupání.

Projekt počítá s financováním primárně ze zdrojů Operačního programu pro spravedlivou transformaci (OP ST) v rámci pomoci regionům postižených těžbou.

Kvalita vody bude pravidelně monitorována a kvalitě vody budou podřizovány veškeré aktivity v okolí jezera i na jezeře. Budou zachovány monitorovací stanice a provozní řád jezera, jak jsou definovány státním podnikem DIAMO. Monitoring a management rybí osádky jezera, jejíž druhové složení je pro kvalitu vody zásadní, bude tak jako dosud zajišťovat expertní tým hydrobiologů z Biologického centra AV ČR pod vedením Jiřího Peterky. V plánu je odstranění či alespoň omezení zbývajících zdrojů znečištění v bezprostředním okolí Milady.

Přenos infekčních onemocnění mezi zvířaty na pastvině a lidmi/turisty není možný. Zvířata budou pod trvalým veterinárním dozorem.

Ano, pěší/cyklo okruh bude kolem jezera zachován, jen v některých místech s ohledem na funkčnost krajiny přetrasován.

Přístup k jezeru bude zachován na severním, západním a východním břehu bez omezení, přístup na jižní břeh bude podřízen a regulován s ohledem na přítomnost zvířat a ptáků v lokalitě.

Jde o transformační projekt, který má za cíl přispět svým dílem k přechodu regionu od těžebního průmyslu k jiným ekonomickým aktivitám. Obecným cílem je zkvalitnění života místních obyvatel, rozvoj služeb a turismu v regionu. Divoká Milada by se měla stát regionálně významnou turistickou destinací, která umožní smysluplně strávený vícedenní pobyt a poslouží jako výchozí bod k objevování širšího regionu, který přes své krásy zůstává nedoceněn. 

Ve světě je podobně koncipovaných parků s velkými zvířaty řada, vesměs jsou velmi úspěšné. V Evropě jich je vzhledem k nedostatku dostatečně velkých pozemků málo, např. Eriksberg ve Švédsku, Monts d’Azur Biological Reserve ve Francii, či safaripark Cabárceno ve Španělsku. Jejich nabídka aktivit je však výrazně užší, a nacházejí se ve více odloučených lokalitách s malou spádovou oblastí. Více k tématu viz blog. (tučné může být linkem na blog)

Když dva dělají totéž, není to totéž. Na rozdíl od divokých potřebují domácí zvířata, včetně odolných plemen, chovatelskou péči. Domácí zvířata například potřebují intenzivní zahrnují přikrmování kvalitním krmivem, protože nejsou schopna efektivně trávit hrubou rostlinnou biomasu, kterou většinou odmítají. Znamená to nejen zvýšené náklady za krmení, dopravu a práci, ale také nedostatečnou péči o krajinu, kterou je opět s náklady navíc řešit technickými zásahy. Další chovatelský servis spojený s domácími zvířaty zahrnuje např. péči o kopyta/paznehty a v neposlední řadě reprodukční asistenci. Divoká zvířata naopak zvládají péči o krajinu samostatně, jelikož nejsou vybíravá a neztratila schopnost uživit se nutričně chudší stravou, nepotřebují ani péči o kopyta, a reprodukci zvládají rovněž bez pomoci člověka. Péče o krajinu divokými zvířaty je oproti domácím nejen přirozenější, výrazně levnější a efektivnější, ale zahrnuje i přidané hodnoty, jako například návštěvnickou atraktivitu a jsou významným příspěvkem k ochraně ohrožených druhů, např. zubra evropského.